Zdanění hazardu přinese státu a obcím osm miliard korun, sport však přijde nejméně o miliardu

TJ Slovan Hrádek nad Nisou je malý fotbalový klub ze severních Čech, který má kromě seniorského „A“ mužstva, hrajícího krajskou soutěž, dalších pět oddílů včetně čtyř mládežnických. Rozpočet klubu se pohybuje kolem dvou set tisíc korun.
Do konce loňského roku se na jeho „naplnění“ přibližně třetinou, v některých letech i více, podílely prostředky z takzvaných veřejně prospěšných účelů (VPÚ). „Platila se z toho údržba hřiště, úprava kabin, nové dresy a branky pro juniorku, ale třeba i on-line přenos zápasů na internet, aby se fotbal dál zpopularizoval,“ vysvětluje sekretář hrádeckého klubu Tomáš Farský.
O tyto peníze však místní Slovan od letoška přijde. Novela loterijního zákona, která nastavuje pravidla pro zdanění hazardu v České republice, totiž zcela změnila systém a výši odvodů na veřejně prospěšné účely. Pro sport, který touto formou předloni získal 2,17 miliardy korun, je zásadní jedna informace: firmy provozující loterie, výherní automaty, kasina a kurzové sázky musejí prostředky na VPÚ nově odvádět do takzvaného Jednotného inkasního místa (JIM), a nikoli sportovním klubům, nadacím a různým občanským sdružením dle svého uvážení a svých zájmů (viz Euro 43/2011).
Postižení bez práce Ministr financí Miroslav Kalousek jim sice slíbil kompenzaci ve formě 800 milionů, které sportovcům pošle prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, přesto se však „malí kluci v trenýrkách“ – jak sám Kalousek označuje mládežnický a výkonnostní sport – budou muset výrazně uskromnit. A nejen oni, změna systému odvodů na VPÚ postihne řadu nadací, neziskových organizací a třeba i Národní radu osob se zdravotním postižením (NRZP). „Změnou zákona jsme přišli o šest a půl milionu korun, tedy o více než čtvrtinu rozpočtu. V návaznosti na to musíme zrušit dvě krajská pracoviště a propustit pět zaměstnanců, což jsou lidé se zdravotním postižením, kteří chtějí pracovat, ale bohužel na to nemáme,“ stěžuje si předseda rady Václav Krása.
Organizace, která loni posloužila radou více než dvaceti tisícům klientů, již najela na úsporný systém provozu. „Snižují se i dotace ze strany státu, takže jsme omezili veškeré nákupy, transfery i telefonování, abychom snížili režijní náklady na minimum. Ale pokud do poloviny roku neseženeme peníze od nových donátorů, s kterými jednáme, přijde další vlna propouštění lidí,“ upozorňuje Krása. Dosavadní systém VPÚ nepovažuje za ideální, ale v mnoha ohledech funkční. „Kvůli několika subjektům, které odvody zneužívaly ve svůj prospěch, se přece nemůže zrušit celý systém. Stát měl nástroje na kontrolu a dodržování zákonů, ale nepoužíval je efektivně. Takže teď peníze půjdou do nekontrolovatelné díry jménem státní rozpočet, část se využije smysluplně, ale část určitě ne. Jsem hodně naštvaný,“ dodává Krása.
Atentát na sport Ještě tvrdší jsou ve svých vyjádřeních sportovní bafuňáři, kteří po výpadku peněz, jež k nim prostřednictvím ČSTV putovaly ze Sazky, přišli o další zdroj finančních prostředků. „Již dnes je Česká republika v EU třetí od konce z hlediska veřejných peněz investovaných do sportu. Za námi je jen Malta a Bulharsko. I proto potřebujeme samostatnou rozpočtovou kapitolu ve výši, která by výpadek od loterijních firem nahradila. Pokud se objem peněz ve sportu dále zmenší, je to atentát na český sport,“ říká místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Jindřich Rajchl.
Jak odhaduje, tuzemské fotbalové kluby (v Česku jich je víc než 15 tisíc) inkasovaly prostřednictvím VPÚ zhruba čtvrt miliardu korun ročně, především na chod juniorských týmů. „Ve stovkách malých vesnických klubů byly peníze z veřejně prospěšných účelů velké peníze a mančafty na mládež, která je pro ně ztrátová, prostředky prostě nemají,“ varuje Rajchl. Například sázková kancelář Fortuna, dvojka českého trhu kurzového sázení, v roce 2010 odvedla na VPÚ přibližně 140 milionů korun, loni ještě o třicet milionů více.
„Během tří let jsme stovkám malých regionálních klubů přidělili přes 500 grantů, s důrazem na amatérský, a především mládežnický sport. S ohledem na tak vysoké zdanění, jaké bylo na kurzové sázení uvaleno, nebude naše další podpora logicky tak masivní jako dosud,“ vysvětluje mluvčí Fortuny Petr Šrain.
Stopka pro desetiboj i fotbalového mistra Firma proto podle informací týdeníku Euro zruší například podporu populární Pražské tyčky či Kladenského desetiboje, tedy sportu, který Česku v poslední dekádě přinesl řadu medailí ze světových šampionátů i olympiád. Vyloučeno není ani ukončení partnerství nejvyšší domácí soutěže ve florbalu, jenž je s 60 tisíci členy druhým nejpopulárnějším sportem v Česku. „Není to tak, že by Fortuna zrušila všechny marketingové aktivity ve sportu, ale bude se důsledně měřit efektivita investic, takže je jasné, že klesnou především peníze malým klubům a sportovním odvětvím.
Předpokládám, že to budou desítky procent,“ vysvětluje Vladan Crha, ředitel Fortuny pro vztahy s investory.
Konkurenční Tipsport odvedl předloni na VPÚ 170 milionů korun, částka za rok 2011 dosáhla téměř 192 milionů. „Nová legislativní úprava připraví naši společnost o mnoho desítek milionů korun. Budeme tudíž rušit většinu sponzoringových projektů především regionálního rázu, z nichž těžily hlavně kluby z nižších soutěží. Ale ukončili jsme například i partnerství u prvoligového fotbalového mistra Viktoria Plzeň,“ uvádí mluvčí Tipsportu Lubomír Ježek. Trojka českého trhu kurzového sázení, společnost Chance, nechce prozatím konkretizovat svou budoucí strategii v oblasti donátorství a sponzoringu, mluvčí Markéta Světlíková však připouští, že firma v návaznosti na poslední legislativní změny přistoupila k úsporným opatřením a optimalizaci nákladů. „I proto je pochopitelné, že šance na získání nového sponzoringu výrazně klesla,“ říká Světlíková.
Znárodnění 1,4 miliardy Miroslav Jansta, nový předseda Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) a prezident České basketbalové federace, tvrdí, že novelou loterijního zákona přišel tuzemský sport minimálně o 1,4 miliardy korun. „Stát je velký dlužník sportu a já se budu politiků ptát, co slíbili udělat pro sport před volbami a co z toho splnili.
Nedávnou změnu legislativy považuji za znárodnění sportu, protože lidé na něj sázejí, firmy z toho odvádějí peníze, ale samotný sport z toho má minimum,“ řekl Jansta týdeníku Euro. Zároveň odhaduje, že tuzemské basketbalové kluby – ač není „jeho“ sport tak atraktivní jako fotbal, hokej či florbal – inkasovaly na odvodech z VPÚ 30 až 50 milionů ročně.
Oslovení funkcionáři se shodují, že přerozdělování peněz prostřednictvím VPÚ nebylo vždy transparentní (viz Kdo si sáhl na VPÚ), ale systém jako celek byl z hlediska podpory sportu vysoce funkční. „Strašně rychle se zapomíná na to, že kromě několika příkladů zneužití, jež se mediálně vypíchly, tady byly tisíce dalších pozitivních případů, kdy prostředky od sázkových firem sportu opravdu hodně pomáhaly. Navíc já osobně nejsem fanoušek přerozdělování peněz ze státního rozpočtu,“ tvrdí Rajchl.
Změna zákona se podle něj může projevit v omezení aktivit řady sportovních oddílů, v některých případech nevylučuje ani ukončení činnosti. Zmiňovaného Slovanu Hrádek nad Nisou se krizový scénář naštěstí netýká.
„Chod klubu výpadek prostředků z veřejně prospěšných účelů neohrozí, ale je evidentní, že nebudeme moci fotbalu dávat tolik, co dosud. Peníze na sport se v dnešní době shánějí strašně těžko a z fotbalistů další příspěvky páčit nemůžeme,“ dodává Rajchl.