Českému sportu hrozí, že po zdanění hazardu přijde o více než dvě miliardy korun

Ekonomika českého sportu se letos otřásá v nejhlubších základech. Nejprve po krachu společnosti Sazka vyschl stamilionový penězovod proudící z této loterijní firmy do Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV), poté se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozhodlo státní dotace sportovcům rozdělovat napřímo, nikoli posílat prostřednictvím ČSTV. Ta nejtěžší rána do vazu tuzemského sportu však teprve přijde. Vládní koalice se totiž minulý týden shodla na nových pravidlech zdanění hazardu, tedy výherních automatů, kasin, loterií a také firem provozujících kurzové sázky. Právě ty byly obrovským donátorem sportovních klubů a tělovýchovných jednot, například vloni sportovci inkasovali 2,17 miliardy korun. Novela daňového zákona, která zcela změní systém a výši odvodů na takzvané veřejně prospěšné účely, má platit od ledna příštího roku.
Nových devět miliard Devatenáctiprocentní daň z příjmu, dvacetiprocentní odvod z obratu, a navíc ještě 20 tisíc korun ročně za každý výherní automat. To jsou základní parametry zdanění hazardu, které mají platit od ledna příštího roku. U výherních hracích automatů a videoloterijních terminálů budou 70 procent odvodů inkasovat obce a města, která provoz strojů povolí, a zbývajících třicet procent půjde do státního rozpočtu. V případě kasin, kurzových sázek a dalších forem hazardu to bude naopak – 30 procent poputuje obcím, sedmdesát procent do státního rozpočtu.
Peníze mají loterijní společnosti odvádět do takzvaného Jednotného inkasního místa (JIM), které bude provozovat Finanční správa – nová instituce, jež vznikne přeměnou současné Daňové správy, tedy systému finančních úřadů a navazujících organizací.
Pro ministerstvo financí jakožto zastřešující úřad zdanění hazardu de facto znamená zcela nový zdroj peněz. A ne vůbec malý, jeho odhadovaná výše se pohybuje na úrovni bezmála devíti miliard korun. „Dvacetiprocentní odvod z obratu by měl mít celkový výnos přibližně osm miliard korun a příjem ze zrušení osvobození od daně by měl představovat částku v řádech stamilionů korun,“ řekl týdeníku Euro Jakub Hass, zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí.
Obava z likvidace Jenže tyto „nové“ státní peníze logicky musejí někde ubýt. Kromě loterijních firem, na jejichž byznys cílí zásadní část vládní daňové reformy, si budou muset na nové pořádky zvykat především sportovci sdružení v klubech, tělovýchovných jednotách, ale i v centrálních sportovních svazech.
Právě na sport, kulturu, školství, zdravotnictví, ekologii, do nadačních fondů a obcím dosud odváděly loterijní firmy peníze na veřejně prospěšné účely – dle velikosti společnosti a dosažených ekonomických parametrů činil odvod šest až dvacet procent z takzvaných hrubých výher.
Vloni takto provozovatelé automatů, kasin a kurzových sázek odvedli téměř 3,7 miliardy, v roce 2010 přes 3,3 miliardy korun. Více než polovina všech odvodů směřovala do oblasti sportu.
Jenže loterijní firmy dosud měly plně ve své moci rozhodování, kam a kolik peněz „na dobro“ pošlou. Často se tak stávalo, že docházelo ke zneužívání těchto odvodů, peníze například putovaly do pochybných či účelově zřízených nadací nebo byly formou sponzoringu podporovány vrcholoví, profesionální sportovci, ačkoliv oficiálně, dle dikce loterijního zákona, byla podporována mládež. „Je korektní říci, že některé firmy odvodů zneužívaly, ale byly to výjimečné a malé případy.
Jednotný odvod ve výši dvaceti procent, v kombinaci s korporátní daní, je pro náš obor téměř likvidační. Některé firmy s tím budou mít velké problémy,“ říká Marek Herman, ředitel Asociace provozovatelů kurzového sázení (APKURS).
Fotbal přijde o nejvíc Dvoumiliardový otazník, který visí nad budoucím financováním českého sportu, trápí zástupce všech odvětví, ale ze všeho nejvíce fotbal. „Z prostředků, které jdou na sportovní veřejně prospěšné účely, končí zhruba polovina ve fotbale. Je tedy logické, že jakékoliv politické rozhodnutí, které by sportu vzalo peníze, se nejvíce dotkne právě nás,“ řekl týdeníku Euro Jindřich Rajchl, místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) a jeden z vážných kandidátů na post předsedy, uvolněný po rezignaci Ivana Haška.
Rajchl nekritizuje zdanění hazardu jako takové, vadí mu především fakt, že peníze, které stát chce vybrat od loterijních firem, nemusejí ani z části skončit ve sportu.
„Potřebujeme samostatnou rozpočtovou kapitolu ve výši, která by výpadek od loterijních firem nahradila, tedy kolem dvou miliard korun. Již dnes jsme v Evropské unii třetí od konce z hlediska veřejných peněz investovaných do sportu. Jakékoli řešení, které objem peněz ještě zmenší, je atentátem na sport,“ říká Rajchl.
Zároveň připomíná výsledky studie, která vypočítala, že každé euro investované do sportu, se průměrné evropské zemi v budoucnu vrátí ve čtyřech eurech uspořených v boji proti drogám, obezitě a na zdravotních nákladech. „Již dnes jsme v rámci unie státem s nejrychlejším nárůstem obezity a může být ještě hůř. Dnes jsou každý den na fotbalovém trávníku statisíce dětí, které nesedí u televize nebo nefetují na ulici. V momentě, kdy malým regionálním klubům vypadnou příjmy z obecně prospěšných účelů, může se stát, že peníze na mládež prostě nebudou,“ dodává.
Podle Jakuba Haase z ministerstva financí je nepochybné, že se koalice domluví na posílení některých výdajových oblastí rozpočtu týkajících se sportu, ale součástí připravované daňové reformy, tedy i zdanění hazardu, takové ustanovení není. „A to je ten největší problém. Tím, že sport nebude mít garantovanou určitou sumu z vybraných peněz, bude odkázán na politické půtky a lobbistické vyjednávání. Všichni víme, jak napjatý je státní rozpočet, a vždy se může objevit názor, že jsou důležitější oblasti než sport; třeba kultura, školství nebo zdravotnictví,“ řekl týdeníku Euro Tomáš Král, prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH). Sportovní pyramida Miroslav Jansta, šéf České basketbalové federace (ČBF), předpokládá, že výpadky peněz od loterijních společností se dotknou především mládežnického a výkonnostního sportu v regionech. „Basket není pro sázkařské firmy tak atraktivní jako fotbal, hokej a jiné velké sporty, přesto na veřejně prospěšných odvodech inkasujeme ročně 30 až 50 milionů korun, zejména na mládež. Proto je nutné politikům připomenout, zda si uvědomují, koho tato změna ohrozí nejvíce,“ uvádí rázně. „Jsou to malé částky, které v celkovém úhrnu znamenají strašně moc,“ dodává Jansta.
I proto svazy sdružené v iniciativě Český sport 2011 vyhlásili „Výzvu poslancům Parlamentu“, oficiálně pojmenovanou Hvězdy nepadají z nebe, kde vyzývají politiky k řešení situace v mládežnickém sportu s důrazem na financování celého sportovního odvětví. „Doufáme, že si poslanci vzpomenou na své předvolební sliby, kdy se zavázali podporovat sport. Nyní to však již není otázka politických stran, jde to průřezově přes celou sněmovnu,“ soudí Jansta. Rajchl v této souvislosti připomíná dlouhodobý úpadek českých kolektivních sportů, na nichž se prý úroveň nedostatečné státní podpory projevuje nejzřetelněji. „V minulosti se na draft hokejové NHL dostalo 30 Čechů ročně, nyní jich je mezi třemi až pěti. To je jen jeden příklad za všechny, situace je kritická celkově,“ popisuje Rajchl. Basketbalista Jansta uvádí ještě jeden faktor, který chtějí sportovci připomenout politikům před odhlasováním zákona v Parlamentu: „Každý politik rád vítá medailisty z olympijských her, mistrovství světa či Evropy. Každý se s populárním sportovcem rád vyfotí, prezentuje před kamerou. Ale vrcholový sport je jen špička celé pyramidy, která stoj,dole‘ na široké základně. A ta je nyní ohrožena nejvíce.“

***

Každé euro investované do sportu se průměrné evropské zemi v budoucnu vrátí ve čtyřech eurech uspořených v boji proti drogám, obezitě a na zdravotních nákladech

Hazardní miliardy ve sportu

Vývoj odvodů z loterií a hazardu na sport (v mld. Kč)

2006 1,430
2007 1,511
2008 1,628
2009 1,763
2010 2,173

pramen: ministerstvo financí