Potřebujeme nový zákon o podpoře sportu
1. 8. 2011 Haló noviny
Rozhovor Haló novin s Janem Boháčem,
generálním sekretářem Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV)
* Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvolnilo na podporu sportu a tělovýchovy pro rok 2011 1,9 miliardy korun a ministerstvo financí (MF) 0,3 mld. Kč. Jak jste spokojeni s tímto objemem peněz a hlavně se změnami ve způsobu jejich distribuce?
Musíme to rozdělit. MŠMT uvolnilo pro letošní rok stejný objem peněz jako pro rok 2010 - a s tím jsme spokojeni, protože uvážíme-li ekonomickou situaci našeho státu, jde o určité vyjádření podpory českému sportu. Je však jasné, že sport potřebuje více. Určením šlo o prostředky převážně neinvestičního charakteru, které saturovaly sportovní reprezentaci, přípravu talentované mládeže, podpořily, byť malým objemem, i sport pro všechny. Hradila se z nich i důležitá údržba sportovních zařízení, která jsou ve vlastnictví sportovních klubů (SK) a tělovýchovných jednot (TJ). MŠMT poskytlo také investiční prostředky. A to na výstavbu a obnovu sportovní infrastruktury a na strojní investice pro státní reprezentaci.
Co se týká distribuce financí z MŠMT, ČSTV je v podstatě »průtokový ohřívač«, který usnadňuje práci jak ministerstvu, tak svazům a TJ/SK. Všechny prostředky z dotačních programů putují podle klíčů příjemcům. Je za tím velký objem administrativy. Pokud jde o částku 0,3 mld. Kč z MF, v letošním roce nastala významná změna v systému přidělování těchto peněz. Obdržely je střešní organizace, avšak kromě ČSTV. V ČSTV byly příjemci přímo jednotlivě sdružené národními sportovními svazy. Prostředky tak nedoputovaly, na rozdíl od minulosti, na regionální-okresní sdružení ČSTV. Ta musela řešit otázku, jak zajistit peníze pro činnost svých administrativních pracovišť, která plní servisní roli v okresech pro jednotlivé kluby, tělovýchovné jednoty a okresní sportovní svazy. Částečným řešením bylo, že si u nich republikové sportovní svazy servisní činnost objednávaly. To však stačit nebude.
* Nebyl tím nějak výrazně poškozen i sport v tělovýchovných jednotách a klubech?
Nedá se říci, že by se tímto opatřením nějak dramaticky zhoršil život v klubech a jednotách, protože je špatný již po delší dobu. Hlavní příjmy klubů a jednot nikdy netvořily státní prostředky ani peníze z ČSTV - ze Sazky. V době, kdy byla Sazka na vrcholu a vydávala na sport cca 1 mld. Kč ročně, tvořil tento druh příjmu mezi sedmi a deseti procenty klubových financí. Jednoty a kluby jsou i nadále závislé na příjmech, které obdrží od svých obcí, na příjmech ze své vlastní činnosti a na příspěvcích svých členů a sponzorů. Záměr ministerstva financí byl, aby sportovní svazy, které obdržely dotaci dvakrát vyšší než loni, poslaly peníze do svých klubů. K tomu ale plošně nedošlo.
* Kam šla většina prostředků ze Sazky, když ještě tyto prostředky byly?
Sazka odváděla výtěžek svým akcionářům. V ČSTV sdružujeme 72 národních sportovních svazů a 77 regionálních-okresních sdružení, servisních pracovišť pro TJ/SK a okresní svazy. V ČSTV dělí tyto tzv. vlastní zdroje valná hromada, svazy a regionální sdružení se o ně podělí, z malé části uhradí společné výdaje. Svazy i regiony použily peníze na svoji činnost. V době nejvyšších příjmů ze Sazky tyto prostředky stačily na pokrytí jejich režie a v regionech, které mají nižší spotřebu než svazy, se část distribuovala do TJ/SK.
Ke ztenčování příjmů ze Sazky začalo docházet ve druhé polovině minulé dekády, asi tak od roku 2006. To je od okamžiku nárůstu splátek za víceúčelovou halu, tehdejší Sazka Arénu, a změny DPH pro Sazku. Teď se dramaticky šetří a omezuje servis. Výpadek těchto peněz se částečně vyřešil výše uvedenou dotací z MF. Systémové řešení to ale není. Například okresní servisní pracoviště pro TJ/SK už žijí z rezerv, přitom mají v průměru necelé dva profesionální pracovníky. A kluby servis potřebují.
* Obecně se hovoří, že se výstavba Sazka arény značně oproti původnímu projektu prodražila...
Nejsem expertem na výstavbu sportovních zařízení, nemohu na to přesně odpovědět. Ale podle mého názoru se začalo stavět již zoufale pozdě, vzhledem k termínu MS v hokeji. Šibeniční termíny zakázek od jednotlivých dodavatelů, obstrukce s pozemky, inovativní technologie i předimenzovanost stavby vytvořily nevýhodné podmínky pro ekonomiku výstavby. Aréna je asi až zbytečně honosná, ale na druhé straně je ozdobou Prahy a přináší příležitosti pro český sport, kulturu i město. Problémem určitě bylo, že nedobrou komunikací nebyly poskytnuty státní záruky za úvěry pro tuto stavbu, a následně použité financování bylo extrémně drahé.
* Existovaly původně záruky státu na úvěry nebo financování stavby?
Nebyl jsem u těchto jednání, ale žádné záruky stát nedal, případně je nedodržel - to je jednoznačné. Ústní vyjádření dnes nic neznamená. A písemné přísliby a podpora tehdejších státních úředníků nebyly závazné. I kdyby byly, změní-li se u nás po volbách vláda, tak řadu závazků předchozí vlády jednoduše zruší. Riziko financování tu bylo od začátku. V plánu financování stavby haly sehrál svoji roli záměr, že Sazka dostane po určitou dobu exkluzivitu na provozování tehdy novinky - videoloterijních terminálů, a z jejich výnosů se hala zaplatí. Z údajů MF je sice spočítané, že kdyby k tomu došlo, Sazka by halu splatila, ale licence na videoterminály dostal záhy kde kdo, a jsme opět u »kdyby«, u příslibů a politiky, na něž nemůže nikdo nikde příliš spoléhat.
* Rozpoutal se boj o Sazku ze strany jejích věřitelů. Jak se to asi odrazí ve financování českého sportu?
Na to nelze jednoduše odpovědět. Od samého počátku je špatné to, že si český stát loterní byznys u nás lépe nepohlídal. V Evropě je standardem, že stát má pod kontrolou tento významný artikl a zdroj svých příjmů. Český stát zvolil jinou politiku. Rozdává licence a nechá v tomto druhu podnikání volně působit soukromý sektor. Ale nemá pod kontrolou, kam peníze z tohoto byznysu, to jest z hazardu, putují.
Sazka byla v podstatě jediná, která měla ve svých stanovách určeno, že výtěžek musí věnovat na rozvoj a financování českého sportu. Jiné subjekty, jako je Tipsport, Fortuna a další, jsou jich desítky, toto nemají. Podporují veřejně prospěšnou činnost, jakou si vyberou. A to nemluvím o nelegálním hazardu, myslím tím část internetového sázení. Kam jdou tyto prosázené peníze? Stát by měl toto umět lépe regulovat.
Jestliže stát nemá pod přímou kontrolou hazardní průmysl, tak by měl alespoň nastavit pravidla jeho provozu a jak a kam odvádět část vytvořených zisků. Novely stávajícího zákona to nevyřeší, ale teď se připravuje nový loterní zákon. Měl by vedle omezení živelnosti také lépe určit, jak budou společnosti podnikající v hazardu státu vracet část prostředků ze svých evidentně vysokých zisků. Kdyby byly odvody z činnosti loterního průmyslu transparentní, mnohem více peněz z tohoto byznysu by zbylo nejen na sport, ale i na ostatní potřebné oblasti, na kulturu, podporu dobrovolnických organizací, na sociální potřeby atd.
Ještě bych rád zmínil rozšířený mýtus, že Sazka měla monopol nebo že je hlavním hráčem v oblasti hazardu u nás, a jen zbytek patří dalším. Sazka nikdy žádný monopol neměla a v celkovém obratu hazardu, musíte započítat kasina, provozovny s videoterminály či výherními automaty, tzv. jednorukými bandity, Sazka nedosahovala ani deseti procent trhu hazardního průmyslu.
* Jak to vypadá s financováním českého sportu v roce 2012?
Několik týdnů nazpět MŠMT vyhlásilo programy podpory státního sportu na rok 2012. Pokud se podaří udržet stejný objem prostředků jako v letech 2010 a 2011, bude to vzhledem k ekonomické situaci tohoto státu pro sport úspěch. Při znalosti prostředí myslím, že je v silách ministerstva toto zachovat, protože tak velký peníz to zase není. Půjde o vůli, a já v ní věřím.
Zásadní změnou pro rok 2012 bude to, že o státní prostředky na všeobecnou sportovní činnost a údržbu a provoz sportovních zařízení nebudou moci žádat servisní organizace typu ČSTV nebo Sdružení sportovních svazů (bývalý Svazarm), ale pouze národní sportovní svazy na základě požadavků jednotlivých sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Každý klub či TJ tak musí uplatnit v příslušné formě požadavek na národní sportovní svaz. Ten zpracuje a předloží žádost na MŠMT.
Problém spočívá v tom, že jde administrativně o velký a hluboký přelom. Dobrovolným funkcionářům klubů, ale i sportovním svazům, naroste administrativa. Docela je mi líto zejména velkých svazů. Tuto činnost za ně a za kluby dosud vykonávaly střešní servisní organizace nebo regionální pracoviště. Svazy kromě distribuce prostředků převezmou také odpovědnost za případné porušení rozpočtové kázně ze strany jejich TJ/SK. V případě distribuce prostředků na údržbu a provoz asi nastane řada komplikací a ne všichni potřební na podporu dosáhnou.
Tato změna bohužel přišla až na konci července a čas na podání žádostí je jen do 30. září. Někdo to stihne, někdo ne, jiní udělají při vyplňování chyby. Některé situace budou neřešitelné. Například u jakého sportovního svazu bude TJ/SK s dvanácti sporty a multisportovním areálem uplatňovat žádost o dotaci na údržbu. U házené, u basketbalu nebo u florbalu? Pro tyto kluby to nebude jednoduché rozhodování.
Ale věřím, že starosti, které kolem každé změny vzniknou, i nové zkušenosti, budou pro všechny zainteresované ve sportu poučením pro příští roky. A také, že současné roztříštěné sportovní prostředí najde motivaci a sílu se spojit a stabilizovat. Bude to asi ale chvíli trvat. Pro sport škoda. Slušel by nám taky nový zákon o podpoře sportu, který slibuje letos vládou přijatá státní koncepce podpory sportu v ČR.
***
V době, kdy byla Sazka na vrcholu a vydávala na sport miliardu ročně, tvořil tento druh příjmu sedm až deset procent klubových financí. TJ a SK jsou i nadále závislé na příjmech od obcí, ze své vlastní činnosti a na příspěvcích členů a sponzorů.
Je špatné, že si stát loterní byznys u nás lépe nepohlídal. Rozdává licence a nechává v tomto druhu podnikání volně působit soukromý sektor, ale nemá pod kontrolou, kam peníze z hazardu putují.
* Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvolnilo na podporu sportu a tělovýchovy pro rok 2011 1,9 miliardy korun a ministerstvo financí (MF) 0,3 mld. Kč. Jak jste spokojeni s tímto objemem peněz a hlavně se změnami ve způsobu jejich distribuce?
Musíme to rozdělit. MŠMT uvolnilo pro letošní rok stejný objem peněz jako pro rok 2010 - a s tím jsme spokojeni, protože uvážíme-li ekonomickou situaci našeho státu, jde o určité vyjádření podpory českému sportu. Je však jasné, že sport potřebuje více. Určením šlo o prostředky převážně neinvestičního charakteru, které saturovaly sportovní reprezentaci, přípravu talentované mládeže, podpořily, byť malým objemem, i sport pro všechny. Hradila se z nich i důležitá údržba sportovních zařízení, která jsou ve vlastnictví sportovních klubů (SK) a tělovýchovných jednot (TJ). MŠMT poskytlo také investiční prostředky. A to na výstavbu a obnovu sportovní infrastruktury a na strojní investice pro státní reprezentaci.
Co se týká distribuce financí z MŠMT, ČSTV je v podstatě »průtokový ohřívač«, který usnadňuje práci jak ministerstvu, tak svazům a TJ/SK. Všechny prostředky z dotačních programů putují podle klíčů příjemcům. Je za tím velký objem administrativy. Pokud jde o částku 0,3 mld. Kč z MF, v letošním roce nastala významná změna v systému přidělování těchto peněz. Obdržely je střešní organizace, avšak kromě ČSTV. V ČSTV byly příjemci přímo jednotlivě sdružené národními sportovními svazy. Prostředky tak nedoputovaly, na rozdíl od minulosti, na regionální-okresní sdružení ČSTV. Ta musela řešit otázku, jak zajistit peníze pro činnost svých administrativních pracovišť, která plní servisní roli v okresech pro jednotlivé kluby, tělovýchovné jednoty a okresní sportovní svazy. Částečným řešením bylo, že si u nich republikové sportovní svazy servisní činnost objednávaly. To však stačit nebude.
* Nebyl tím nějak výrazně poškozen i sport v tělovýchovných jednotách a klubech?
Nedá se říci, že by se tímto opatřením nějak dramaticky zhoršil život v klubech a jednotách, protože je špatný již po delší dobu. Hlavní příjmy klubů a jednot nikdy netvořily státní prostředky ani peníze z ČSTV - ze Sazky. V době, kdy byla Sazka na vrcholu a vydávala na sport cca 1 mld. Kč ročně, tvořil tento druh příjmu mezi sedmi a deseti procenty klubových financí. Jednoty a kluby jsou i nadále závislé na příjmech, které obdrží od svých obcí, na příjmech ze své vlastní činnosti a na příspěvcích svých členů a sponzorů. Záměr ministerstva financí byl, aby sportovní svazy, které obdržely dotaci dvakrát vyšší než loni, poslaly peníze do svých klubů. K tomu ale plošně nedošlo.
* Kam šla většina prostředků ze Sazky, když ještě tyto prostředky byly?
Sazka odváděla výtěžek svým akcionářům. V ČSTV sdružujeme 72 národních sportovních svazů a 77 regionálních-okresních sdružení, servisních pracovišť pro TJ/SK a okresní svazy. V ČSTV dělí tyto tzv. vlastní zdroje valná hromada, svazy a regionální sdružení se o ně podělí, z malé části uhradí společné výdaje. Svazy i regiony použily peníze na svoji činnost. V době nejvyšších příjmů ze Sazky tyto prostředky stačily na pokrytí jejich režie a v regionech, které mají nižší spotřebu než svazy, se část distribuovala do TJ/SK.
Ke ztenčování příjmů ze Sazky začalo docházet ve druhé polovině minulé dekády, asi tak od roku 2006. To je od okamžiku nárůstu splátek za víceúčelovou halu, tehdejší Sazka Arénu, a změny DPH pro Sazku. Teď se dramaticky šetří a omezuje servis. Výpadek těchto peněz se částečně vyřešil výše uvedenou dotací z MF. Systémové řešení to ale není. Například okresní servisní pracoviště pro TJ/SK už žijí z rezerv, přitom mají v průměru necelé dva profesionální pracovníky. A kluby servis potřebují.
* Obecně se hovoří, že se výstavba Sazka arény značně oproti původnímu projektu prodražila...
Nejsem expertem na výstavbu sportovních zařízení, nemohu na to přesně odpovědět. Ale podle mého názoru se začalo stavět již zoufale pozdě, vzhledem k termínu MS v hokeji. Šibeniční termíny zakázek od jednotlivých dodavatelů, obstrukce s pozemky, inovativní technologie i předimenzovanost stavby vytvořily nevýhodné podmínky pro ekonomiku výstavby. Aréna je asi až zbytečně honosná, ale na druhé straně je ozdobou Prahy a přináší příležitosti pro český sport, kulturu i město. Problémem určitě bylo, že nedobrou komunikací nebyly poskytnuty státní záruky za úvěry pro tuto stavbu, a následně použité financování bylo extrémně drahé.
* Existovaly původně záruky státu na úvěry nebo financování stavby?
Nebyl jsem u těchto jednání, ale žádné záruky stát nedal, případně je nedodržel - to je jednoznačné. Ústní vyjádření dnes nic neznamená. A písemné přísliby a podpora tehdejších státních úředníků nebyly závazné. I kdyby byly, změní-li se u nás po volbách vláda, tak řadu závazků předchozí vlády jednoduše zruší. Riziko financování tu bylo od začátku. V plánu financování stavby haly sehrál svoji roli záměr, že Sazka dostane po určitou dobu exkluzivitu na provozování tehdy novinky - videoloterijních terminálů, a z jejich výnosů se hala zaplatí. Z údajů MF je sice spočítané, že kdyby k tomu došlo, Sazka by halu splatila, ale licence na videoterminály dostal záhy kde kdo, a jsme opět u »kdyby«, u příslibů a politiky, na něž nemůže nikdo nikde příliš spoléhat.
* Rozpoutal se boj o Sazku ze strany jejích věřitelů. Jak se to asi odrazí ve financování českého sportu?
Na to nelze jednoduše odpovědět. Od samého počátku je špatné to, že si český stát loterní byznys u nás lépe nepohlídal. V Evropě je standardem, že stát má pod kontrolou tento významný artikl a zdroj svých příjmů. Český stát zvolil jinou politiku. Rozdává licence a nechá v tomto druhu podnikání volně působit soukromý sektor. Ale nemá pod kontrolou, kam peníze z tohoto byznysu, to jest z hazardu, putují.
Sazka byla v podstatě jediná, která měla ve svých stanovách určeno, že výtěžek musí věnovat na rozvoj a financování českého sportu. Jiné subjekty, jako je Tipsport, Fortuna a další, jsou jich desítky, toto nemají. Podporují veřejně prospěšnou činnost, jakou si vyberou. A to nemluvím o nelegálním hazardu, myslím tím část internetového sázení. Kam jdou tyto prosázené peníze? Stát by měl toto umět lépe regulovat.
Jestliže stát nemá pod přímou kontrolou hazardní průmysl, tak by měl alespoň nastavit pravidla jeho provozu a jak a kam odvádět část vytvořených zisků. Novely stávajícího zákona to nevyřeší, ale teď se připravuje nový loterní zákon. Měl by vedle omezení živelnosti také lépe určit, jak budou společnosti podnikající v hazardu státu vracet část prostředků ze svých evidentně vysokých zisků. Kdyby byly odvody z činnosti loterního průmyslu transparentní, mnohem více peněz z tohoto byznysu by zbylo nejen na sport, ale i na ostatní potřebné oblasti, na kulturu, podporu dobrovolnických organizací, na sociální potřeby atd.
Ještě bych rád zmínil rozšířený mýtus, že Sazka měla monopol nebo že je hlavním hráčem v oblasti hazardu u nás, a jen zbytek patří dalším. Sazka nikdy žádný monopol neměla a v celkovém obratu hazardu, musíte započítat kasina, provozovny s videoterminály či výherními automaty, tzv. jednorukými bandity, Sazka nedosahovala ani deseti procent trhu hazardního průmyslu.
* Jak to vypadá s financováním českého sportu v roce 2012?
Několik týdnů nazpět MŠMT vyhlásilo programy podpory státního sportu na rok 2012. Pokud se podaří udržet stejný objem prostředků jako v letech 2010 a 2011, bude to vzhledem k ekonomické situaci tohoto státu pro sport úspěch. Při znalosti prostředí myslím, že je v silách ministerstva toto zachovat, protože tak velký peníz to zase není. Půjde o vůli, a já v ní věřím.
Zásadní změnou pro rok 2012 bude to, že o státní prostředky na všeobecnou sportovní činnost a údržbu a provoz sportovních zařízení nebudou moci žádat servisní organizace typu ČSTV nebo Sdružení sportovních svazů (bývalý Svazarm), ale pouze národní sportovní svazy na základě požadavků jednotlivých sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Každý klub či TJ tak musí uplatnit v příslušné formě požadavek na národní sportovní svaz. Ten zpracuje a předloží žádost na MŠMT.
Problém spočívá v tom, že jde administrativně o velký a hluboký přelom. Dobrovolným funkcionářům klubů, ale i sportovním svazům, naroste administrativa. Docela je mi líto zejména velkých svazů. Tuto činnost za ně a za kluby dosud vykonávaly střešní servisní organizace nebo regionální pracoviště. Svazy kromě distribuce prostředků převezmou také odpovědnost za případné porušení rozpočtové kázně ze strany jejich TJ/SK. V případě distribuce prostředků na údržbu a provoz asi nastane řada komplikací a ne všichni potřební na podporu dosáhnou.
Tato změna bohužel přišla až na konci července a čas na podání žádostí je jen do 30. září. Někdo to stihne, někdo ne, jiní udělají při vyplňování chyby. Některé situace budou neřešitelné. Například u jakého sportovního svazu bude TJ/SK s dvanácti sporty a multisportovním areálem uplatňovat žádost o dotaci na údržbu. U házené, u basketbalu nebo u florbalu? Pro tyto kluby to nebude jednoduché rozhodování.
Ale věřím, že starosti, které kolem každé změny vzniknou, i nové zkušenosti, budou pro všechny zainteresované ve sportu poučením pro příští roky. A také, že současné roztříštěné sportovní prostředí najde motivaci a sílu se spojit a stabilizovat. Bude to asi ale chvíli trvat. Pro sport škoda. Slušel by nám taky nový zákon o podpoře sportu, který slibuje letos vládou přijatá státní koncepce podpory sportu v ČR.
***
V době, kdy byla Sazka na vrcholu a vydávala na sport miliardu ročně, tvořil tento druh příjmu sedm až deset procent klubových financí. TJ a SK jsou i nadále závislé na příjmech od obcí, ze své vlastní činnosti a na příspěvcích členů a sponzorů.
Je špatné, že si stát loterní byznys u nás lépe nepohlídal. Rozdává licence a nechává v tomto druhu podnikání volně působit soukromý sektor, ale nemá pod kontrolou, kam peníze z hazardu putují.