Zamyšlení: Trenýrkovné?
4.2.2011 Krkonošský deník str. 8 Krkonoše a Český ráj/u nás doma

Velice pečlivě jsem si přečetl zamyšlení Jiřího Kubíčka ve středečním vydání (26. ledna 2011) Olomouckého deníku na téma Sazka – ČSTV – sport. Konečně někdo nepodlehl mediálně – politické masáži o novém zázračném modelu financování českého sportu bez zlého ČSTV, který spatřil světlo světa na půdě ministerstva financí a ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Pan Jiří Kubíček, ač tělem i duší fotbalista, tak také člověk s velkým přehledem, se na celou záležitost podíval očima tak, jak je vnímána v jednotách, okresech i krajích. Přesně odhalil, že v celé této záležitosti vůbec nejde o sport, ten se stal rukojmím byznysu a politiky, či spíše politikaření. Sportovní prostředí, lépe řečeno v tomto případě ČSTV, se stalo cílem zájmu o majetky, které toto sdružení, či jeho subjekty mají, protože to je ještě něco, co se nestačilo v revolučních devadesátých létech rozkulačit, výhodně privatizovat či jasně řečeno ukrást.

Když jsem před několika léty tento šum z politických i sportovních kruhů zaznamenal, zdálo se mi to hodně přitažené za vlasy. Ale hleďme, je to tady! Nechme ČSTV se Sazkou vykrvácet a oni nám to rádi předají, nebo levně prodají. Nechci teď celý vývoj rekapitulovat, to udělali, byť z různých pohledů, jiní. Já si dovolím řádky pana Kubíčka doplnit ještě o jiný pohled, podložený číselnými argumenty. Byť z toho všeho jasně vyplývá, že sport, jeho problémy a financování, jsou v tuto chvíli zástupným problém, ten hlavní je získat majetky, tak se několika čísly ke sportu vrátím.

Je skutečně pozoruhodné, že tolik mediálního prostoru a politického zájmu významných ministrů je věnováno problému ve státě, který se potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, kterému chybí desítky miliard na financování zdravotnictví, sociální sítě, zemědělství, atd. Jde o necelých 170 milionů, které nyní spravedlivě půjdou sportovním svazům (zdaleka ne však spravedlivě všem) na trenýrky pro malé kluky namísto, podle náhlého zjištění a prozření, nedůvěryhodnému ČSTV! Vždyť je to částka odpovídající 0,107% kapitoly „Všeobecná pokladní správa“ státního rozpočtu 2011, kde je celkem přes 158 miliard, tedy 158 tisíců milionů!

Ale dobře, jsou to velké peníze, ale jak velké jsou v porovnání s následujícími čísly?

Tělovýchovné jednoty a sportovní kluby sdružené v ČSTV vynaložily v roce 2009 ve své hlavní činnosti, tedy sportu, celkem 4 954 180 tisíc Kč! Z toho na příklad jen na energie ve vlastních či provozovaných sportovních zařízeních, tedy tam, kde se odehrávají sportovní soutěže organizované sportovními svazy – 421 658 tisíc Kč! Na nájmech v cizích sportovních zařízeních, kde se také odehrávají sportovní soutěže bylo zaplaceno 498 943 tisíc Kč. A tak lze pokračovat. Na druhé straně, členové v roce 2009 dali svým TJ/SK, nikoliv ČSTV či komukoliv jinému, 776 150 tisíc Kč členských příspěvků. O tato čísla a argumenty se nikdo z politiků či mediálních expertů a novinářů, nezajímá.

Jedná se tedy skutečně těmi necelými 170 miliony o „nový model financování sportu“? Samozřejmě, že nejedná. Je to cílený útok na integritu ČSTV, na jeho majetek, ke kterému se přidali i různí poradci a lobbisté i ze sportovního prostředí v očekávání alespoň kosti s kouskem masa.


O autorovi| Vladimír Šimíček, Šumperk 28.1.2011 (Autor je místopředseda ČSTV za TJ/SK)