Kolem sportovních svazů krouží zájemci o lukrativní majetek
31.1.2011 Mladá fronta DNES str. 2 Byznys speciál
Pavel P. Novotný

»Boj o Sazku Největší omyl při stavbě O2 Areny byla důvěra v politické sliby. Ta může podle Pavla Kořana, šéfa největšího akcionáře Sazky ČSTV, za dluhy firmy.

PRAHA Podle šéfa ČSTV jsou politické tlaky motivovány snahou získat majetek svazu.

* Pane Kořane, jste bafuňář?

Pokud bych si to měl vykládat v podtextu posledních dní, tak se za bafuňáře nepokládám. Celý život jsem dělal aktivně sport a ve sportu dál zůstávám, považuji se spíše za jeho organizátora a manažera.

* Je pravda, že vás řídí Aleš Hušák? Kdo koho v Sazce vlastně řídí?

Generálního ředitele v Sazce řídí představenstvo. Myšlenka, že Hušák řídí mě, možná vzniká na základě toho, že jsem jeho veřejným zastáncem. Ale ten pocit nesdílím. Nemáme mezi sebou kamarádský vztah, vše je formální. Jestli někdo míří k tomu, že bych byl korumpován prostřednictvím horentních odměn, tak jen uvedu, že jsem se stal předsedou dozorčí rady před dvěma lety a už v prvním roce jsme se vzdali tantiém, v druhém roce už o nich nebyla vůbec řeč. Naopak jsme si odsouhlasili snížení měsíčních standardních odměn o dvacet procent. Podotýkám, že odměny za práci v dozorčí radě jsou v řádech tisíců.

* Proč jste stále neochvějným zastáncem generálního ředitele Sazky?

Hušáka respektuji jako člověka, který Sazku dostal na neskutečnou úroveň. Od roku 2003 odvedl na činnost akcionářů přes 10 miliard korun. To je dobrá výkonnost. Navíc projevuje velký zájem o to, co se v rámci ČSTV a dalších organizací děje. Má úžasný dar vcítit se do úlohy dobrovolných funkcionářů, kterých si nikdo nevšímá, jen je nyní lidé označují za břichaté bafuňáře, aniž vědí, co opravdu dělají.

* Není to spíše z jeho strany pragmatismus, jak si u akcionářů získat loajalitu, a tedy i moc v Sazce?

Je to teoretická úvaha a asi je na stole. Ale neřekl bych, že je to pravda. Já se také snažím těmto lidem pomáhat, setkávám se s nimi a určitě to nedělám s úmyslem získat voličské hlasy.

* V minulosti jste byl členem SSM. Některé hlasy říkají, že z tohoto prostředí se znáte třeba s Martinem Ulčákem, je to pravda?

Ano, vyrostl jsem ve svazáckém prostředí, to je pravda. Tehdy to bylo hodně propojené se sportem, jenže s politikou to nemělo nic společného. Ale pana Ulčáka jsem poprvé v životě a také naposled potkal asi před čtyřmi týdny, kdy byl představenstvem schvalován jako vyjednavač s držiteli bondů.

* Co tajemní investoři. Hovoří se o tom, že by mělo jít o české společnosti a že cílem bude navýšit základní kapitál firmy. Tedy, že nakonec dojde ke vstupu investora do Sazky přímo.

Asi mohu připustit, že jde o české společnosti. Alternativa s navýšením základního jmění se jeví jako možná a zřejmě se jí Sazka nevyhne. Podrobnosti představíme na tiskové konferenci v úterý.

* ČSTV podle mnohých, včetně členů vlády, ztratil kredit, není důvěryhodný a peníze prošustroval. Špatně nakládal se svým majetkem, jak se sportovními centry, tak se Sazkou. Jste schopen vzít část této kritiky jako oprávněnou?

Kdyby to měla být korektní kritika, tak by ministři měli přesně označit, čím přesně ČSTV ztratil kredit. Žádných pádných argumentů si nejsem vědom. Tyto postoje se navíc vyhranily až v posledních týdnech. Třeba s panem ministrem Dobešem jsem úzce spolupracoval ještě v době, kdy byl před jmenováním do funkce. Dávali jsme mu podklady, byli jsme zapojeni do řady poradních orgánů ministerstva. I s panem ministrem Kalouskem jsme měli řadu osobních jednání. Pak zničehonic jsme už neměli kredit. Nedokážu si vysvětlit, kdy přišel ten zlom. Asi jsme se jen nezachovali v otázce Sazky tak, jak si mnozí přáli.

* Myslíte, když jste se postavili za variantu, která vyloučila některé možné investory pro Sazku?

Ano, bylo to v okamžiku, kdy se začalo hovořit o otázkách řešení Sazky i o otázkách kolem majetku ČSTV. Začali přicházet možní zájemci amy jsme se tomu jasně postavili. Někomu to možná zkřížilo plány. My moc dobře víme, jaká je poptávka po našich majetcích, třeba na horách.

* Chcete říci, že takový zájem mohl motivovat i ministry?

To nechci podsouvat. Ale víme, že třeba pan ministr Dobeš jednal se společností Penta. Tím určitě nechci říci, že ji nějakým způsobem upřednostňuje.

* Nejčastěji je vám vyčítán způsob financování O2 areny. Považujete dnes rozhodnutí ČSTV o aréně za chybné?

Určitě jsme udělali chyby. Ale ta hlavní spočívala v tom, že jsme věřili slibům politiků. Byli jsme naivní. Já jsem vyrostl ve sportovním prostředí, jsem zvyklý, že pravidla se stanovují před utkáním, dodržují se a po dobu utkání se nemění.

* Co přesně vám politici slibovali?

V době hokejové euforie s námi několikrát jednal vládní zmocněnec pro pořádání hokejového mistrovství světa. Na základě těchto jednání se zrodil nápad, že do toho půjdou akcionáři Sazky. Avšak s tím, že nám politici slibovali, že se nebude měnit legislativní prostředí, tedy že Sazka bude nadále osvobozená od DPH. Neuběhlo moc času a najednou musela Sazka DPH odvádět. Také nám byla slíbena exkluzivita v organizaci nové hry – VLT (videoloterijní terminály). Opět za chvíli bylo vydáno povolení 47 dalším společnostem.

* Zkusme být konkrétní, kdo vám tohle sliboval?

Osobně jsem u těch jednání nebyl, ale řada z nich proběhla s nejrůznějšími politickými představiteli a od nich padala různá prohlášení. Doklad typu smlouvy tady ale není, v tom spočívala naše naivita.

* Můžete zveřejnit, kdo z akcionářů a také z členů výkonného výboru ČSTV byl pro stavbu O2 areny a její dluhové financování?

V Sazce jsem tehdy nebyl, ale ve výkonném výboru ČSTV ano. Určitě už tehdy i v rámci výkonného výboru zaznívaly hlasy proti stavbě arény. Třeba tehdejší šéf fotbalového svazu pan Obst byl proti. Ostatní byli většinou pro. Co se týče ostatních akcionářů Sazky, byli pro stavbu, pokud si vzpomínám, všichni, byť to dnes vypadá jinak.

* Naznačil jste, že způsob, jak byly ministerstvem financí děleny peníze pro sport, může být osobním trestem ČSTV od ministra Kalouska.

Nemyslím si, že je to vyloženě osobní antipatie. Ale skutečnost, že jen u nás byly prostředky nastaveny přímo pro svazy, zatímco ostatní střešní sdružení si s penězi mohou dělat co chtějí, je zvláštní.

* Řada svazů se obává, že ČSTV přestane platit hromadné pojištění, autorské poplatky a další společné náklady. Nové individuální smlouvy by se jednotlivým svazům výrazně prodražily.

Jde o zásadní náklady. Už v loňském roce jsem žádal pana ministra Dobeše, aby na tyto náklady vyčlenil z této dotace 20 milionů korun ještě předtím, než si peníze rozdělí svazy. Neodpověděl. Nedávno jen konstatoval, že jestli to svazy potřebují, tak ať si to zaplatí samy. Tím nám vůbec nepomohl, protože my nyní musíme rozpočítávat jednotlivé podíly svazů. Existuje možnost, že to opět zaplatí ČSTV přímo, ale to bychom na ně museli najít zdroje. Další možnost je, že se svazy nedohodnou, my peníze mít nebudeme a výhodné hromadné smlouvy se budou muset vypovědět. To by byla velká škoda.

* Snahou nového klíče rozdělování peněz podle ministerstva bylo odříznout regionální bafuňáře a dostat peníze přímo pro sportovce. Vnímáte, že krajská sdružení nehospodaří efektivně?

To jsou výroky lidí, kteří o ČSTV ani o sportu nic nevědí. Národní svazy zajímá především organizace reprezentace, péče o talentovanou mládež, organizaci mistrovských soutěží a přípravu odborných pracovníků. Prakticky vůbec se nestaraly o své kluby a tělovýchovné jednoty. Naše regionální sdružení jim poskytují servis. Takové útvary vznikly z vůle právě klubů a jednot, nikoliv že by jim to diktoval někdo ze Strahova. Průměrný okres se stará o sto tělovýchovných jednot, často s jedním, dvěma, maximálně třemi profesionálními zaměstnanci. Je otázka, do jaké míry stačí jeden nebo dva. O tom se můžeme bavit, ale rozhodnutí je zase jen na klubech a jednotách. Pro svazy tím vytvářejí zázemí při pořádání různých akcí. Často jsou partnery pro města a obce při rozdělování dotací.

* Ministerstvo školství si ale myslí, že bude lepší, když si regionální strukturu budou dělat přímo svazy, a to především ty, které takovou strukturu potřebují.

Vezměte si třeba svaz veslování, má tři profesionální zaměstnance, a to mají 35 oddílů, svaz atletiky 14 včetně redakce časopisu Atletika. To jsou jejich aparáty, které jim stačí na plnění úkolů, o kterých jsme se bavili. Těžko na správu oddílů a klubů. Už teď se začíná rozbíhat systém, například s fotbalovým svazem, který si je vědom, že potřebuje svou hustou síť sportovišť. Každé regionální sdružení to pro ně bude zajišťovat za úhradu. Podobně se zařídí i další svazy. Ale určitě to nebude bez byrokratické zátěže.

* Tenisový šéf Ivo Kaderka, který iniciuje vznik nové asociace sportovních svazů, ale říká, že to bez byrokratického aparátu půjde.

Když někde tečou peníze, zejména státní, tak musí fungovat určitá kontrola a správa takových prostředků. Pokud pan Kaderka říká, že to bude organizace bez všeho, tak jsem zvědav, jakým způsobem se tam budou rozdělovat státní peníze. Zřejmě po telefonu.

* Peníze se prý projídají i tady, na Strahově.

Ani koruna státních prostředků, ani koruna členského příspěvku neskončila nikdy na Strahově. Teď všichni křičí, že to tady projídáme. Máme tady 22 profesionálních pracovníků. Navíc aparát se dál zmenšuje. Celkově se nám podařilo za tři roky snížit náklady, především mzdové, až o 40 procent. Ukažte mi státní instituci, které se to podařilo.

***

Nesdílím pocit, že by mě Hušák řídil, nemáme mezi sebou kamarádský vztah. »

PROFIL Pavel Kořan (60) Narodil se 10. března 1950 v Holýšově. Vystudoval tělesnou výchovu na pedagogické fakultě v Plzni. Dříve působil jako aktivní sportovec a reprezentant, stál u zrodu triatlonového svazu a v osmdesátých letech byl jeho předsedou. V roce 1998 se stal místopředsedou ČSTV, v roce 2010 byl zvolen jeho předsedou. Je zastáncem současného vedení Sazky v čele s Alešem Hušákem. Ve volném čase hraje na klavír a lovecký roh, věnuje se také myslivosti.