|
Pár slov rodičům a mládeži
Vážení rodiče, ahoj sportovci. Chtěli bychom Vám představit jeden z nejstarších, ale rovněž nejúspěšnějších sportů v naší republice. Víme, že v dnešní době jsou mnohem více populárnější sporty druhu karate, kung.- fu, teekwondo a podobně , ale jak sami za několik minut poznáte i zápas řeckořímský je sportem úpolovým, který může velice dobře posloužit i jako účelná sebeobrana.
Ovšem
určitě jste si všimli, a já to ještě jednou zopakuji – sebeobrana.
Tedy nikoliv záležitost, která by dávala zápasníkovi právo napadat
a útočit na slabší kamarády či nepřátele. Naopak takového člověka
nikdo ze sportovců nepovažuje za zápasníka, ale za obyčejného
rváče, hlupáka a špatného člověka. Takový člověk se stejně
v kolektivu neudrží, takže zůstane sám a ničeho nedosáhne.
Naopak sportovec – zápasník bojuje pouze na žíněnce, kde jeho
umění, sílu, chytrost a mnoho dalších vlastností potřebných pro
zápas posuzuje rozhodčí, trenér, soupeři a také diváci. Za svoje
výsledky je pak ohodnocen diplomem, medailí a nebo někdy (zejména
na větších soutěžích) i nějakým tím pohárem.
Jak už bylo
zdůrazněno, patří zápas mezi úpolové sporty, což je sportovní
odvětví, v němž se soupeři přetahují, přetlačují a překonávají
odpor soupeře svalovou silou. V podstatě jde o to, dostat pomocí
chvatů soupeře na lopatky, případně vyhrát na technikou převahu či
na body. Těmi je hodnocena každá aktivní, ale i pasivní činnost či
snaha každého ze dvou soupeřů.
Kdo z Vás už viděl zápas třeba na nějaké soutěži nebo
v televizi? Ti co se dívali třeba na MS či Olympiádu určitě vědí,
že zápas se skládá ze dvou stylů – jednak zápas řeckořímský a
jednak volný styl. Ví někdo z Vás jaký je mezi těmito druhy
rozdíl? V podstatě jde o to, že v řeckořímském stylu je možno
soupeře zabírat pouze od pasu výše, kdežto ve volném stylu můžeme
zabírat soupeře i za nohy.
Z ápas
patří historicky k nejstarším sportům lidské společnosti, jehož
kořeny sahají až do starého Egypta – tedy až 3.400 let př.n.l..
Zápas byl také trvalou součástí
starověkých Olympijských her a samozřejmě je součástí
i her
novodobých. Ke konci 19. století ve Francii vznikla první
pravidla zápasu. Od r.1896 je zápas řeckořímský na programu
olympijských her, volný styl ho v tomto dostihl až v roce 1908.
Kdo už o zápase něco slyšel, tak určitě mu
v paměti utkvělo jméno Gustava Frištenského, našeho prvního Mistra
Evropy či Vítězslava Máchy, dvojnásobného Mistra Světa a
Olympijského vítěze. Nedávným našim mužským zápasnickým úspěchem
je zisk titulu Mistra Evropy pro Petra Švehlu z roku
Kontaktní adresy na funkcionáře zápasnických oddílů najdete na našem webu u odkazu Oddíly.
|